Otázky, odpovědi, odkazy - stomatologie

Digitální zobrazovací systémy Planmeca.

Připravili jsme pro Vás průvodce digitálními zobrazovacími systémy. Vedle popisu systémů Planmeca v něm najdete rady, podle jakých kritérií vybrat vhodný počítač k jejich provozování, jak zálohovat data, aby nedošlo k jejich ztrátě, či jak pořídit kvalitní tiskové výstupy. Nechybí informace o kompatibilitě se standardem Dicom 3, o síťových licencích pro více uživatelů, či o integrovaném systému ochrany dat.

 průvodce digitálními zobrazovacími systémy Planmeca (PDF, 405 kB)

Budou zakázány po vstupu do EU intraorální rentgenové přístroje s napětím nižším než 65 kV?

Nebudou. Rozsah napětí pro intraorální rentgenové přístroje je omezen normou ČSN EN 60601-1-3 na interval 50 – 90 kV. Protože se u rentgenových přístrojů obecně připouští odchylka nastavené hodnoty od hodnoty skutečné až 10 %, stanovila Evropská komise pro radiační ochranu pro dentální radiografii doplňující kritérium: anodové napětí má být nejméně 50 kV (Radiation protection 91, Criteria for acceptability of radiological and nuclear medicine instalations, EC 1977, český překlad V.M.K., Praha 1998).
Napětí 65 kV a vyšší je pouze doporučená hodnota pro běžné intraorální snímkování, neboť při nižším napětí vzrůstá radiační zátěž pacienta. V některých případech je však žádoucí snímek s vyšším kontrastem, například při snímcích apexů nebo struktury kostí. A v takových případech je třeba volit nižší napětí, neboť kontrast naopak s rostoucím napětím velice výrazně klesá. Proto nejmodernější intraorální rentgeny mají možnost volby různých hodnot napětí v širokém rozsahu 50 až 70 kV.

Budou zakázány po vstupu do EU pulzní intraorální rentgeny a povoleny pouze vysokofrekvenční?

Nebudou. Většinou se jako důvod uvádí nižší dávka na pacienta, ale není to tak zcela korektní. V rentgenovém spektru pulzních rentgenů jsou četněji zastoupeny fotony nižších energií, které zvyšují radiační zátěž pacienta, ale takové srovnání platí jen při stejné hodnotě anodového napětí. Pokud zvýším u pulzního rentgenu napětí a porovnám mezi sebou například pulzní rentgen s napětím 70 kV a vysokofrekvenční s napětím cca 66 kV, budou radiační zátěž pacienta i kontrast obrazu srovnatelné.
Rentgeny s vysokofrekvenčním generátorem jsou modernější, kompaktnější a lehčí, nicméně jejich přednosti uplatním až tam, kde potřebuji reprodukovatelné velmi krátké expozice, například při použití filmů s vysokou citlivostí (třídy F) nebo při digitálním zobrazení pomocí CCD senzorů. V obou případech kvalitní obraz pomocí pulzních rentgenů nezískám.

Jakou roli hraje při výběru zubního rentgenového přístroje velikost ohniska?

Na tuto otázku je třeba odpovědět trochu obšírněji. Dnešní radiologie nehledá odpověď na otázku jak docílit maximální kvalitu obrazu, neboť to je spjato většinou s vyššími náklady a/nebo vyšší radiační zátěží pacienta, ale hledá odpověď na otázku, jaký stupeň kvality potřebujeme, abychom získali požadovanou diagnostickou informaci.
Rozlišení malých detailů na pozadí rozdílné optické hustoty závisí jednak na kontrastu, jednak na neostrosti zobrazení. Neostrost může být pohybová, geometrická nebo tzv. vnitřní, daná vlastnostmi filmu, resp. filmu a zesilující fólie. Geometrická neostrost není dána jenom velikostí ohniska, ale vzájemným poměrem velikosti ohniska, vzdálenosti ohnisko - zobrazovaný objekt a vzdálenosti ohnisko - receptor obrazu (film, CCD senzor). Stačí například při dané velikosti ohniska a vzdálenosti objektu a filmu zvolit přídavný tubus prodlužující vzdálenost ohnisko - objekt a rozlišení se zvýší. Jinými slovy, geometricky větší ohnisko a dlouhý tubus mohou dát vyšší rozlišení než menší ohnisko a krátký tubus. A konečně ještě, aby toho nebylo málo, pro rozlišení není důležitá velikost ohniska udávaná výrobcem, ale tzv. ekvivalentní velikost, která závisí na tom, jaké je prostorové rozložení záření emitovaného z terčíku anody.
Menší ohnisko znamená vždy větší tepelnou zátěž pro rentgenku, nižší radiační výtěžek a delší expoziční časy. A tak i když se vyrábějí rentgenky s velikostí ohniska již od 0,1 mm (používají se v mamografii, kde jsou na rozlišení enormní požadavky), výrobci dentálních rentgenů se do malých ohnisek zrovna nehrnou, neboť pro to nejsou diagnostické důvody.

Kdy a jak správně používat držáčky filmů při intraorálním snímkování?

Odpověď na tuto otázku je obsáhlejší, proto ji naleznete na zvláštní stránce.

 

 
      
Ochranné pomůcky Radprom

 
(C) VMK-RTG 2014. Tuto webovou stránku pro Vás připravil a udržuje sbor firemních webmistrů.

Úvodní stránka